RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ
ZÁKLADNÍ INFORMACE V BODECH:
• Latinský název: Hippophae rhamnoides
• Slovenský název: Rakytník rešetliakový
• Ostatní názvy: sibiřský zázrak, citroník severu, sibiřský ananas, žlutozob, písečný trn
• Rozšíření: původem z Ruska, nyní rozšířený po celé Evropě a Asii, vyžaduje slunné stanoviště, půdy lehčí, písčité a bohaté na vápník
• Léčivé látky: vitamín B – B1, B2, B6, B3 ( nikotinamid, vitamin PP), B9 (kyselina listová), vitamín C (kyselina askorbová), vitamín D, vitamín E, vitamín K, železo, flavonoidy, karotenoidy, karoteny, kyselinu listovou, provitamín D, fytoncidy, třísloviny, minerální soli (železo, bor, mangan), organické kyseliny a nenasycené mastné kyseliny
• Využití: léčba kožních onemocnění, při zažívacích potížích, při rakovině a gynekologických obtížích, při léčbě onemocnění plic, jater i kloubních onemocněních, urychluje hojení ran, stimuluje regenerační procesy, při zánětech zažívacího traktu, při ateroskleróze a zvýšeném cholesterolu, při únavě
RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ - POPIS ROSTLINY:
Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides) je jednou z nejstarších bylin, kterou člověk používá k léčení. Záznamy o jejích léčebných účincích vedou až do starého Řecka. Odtud také pochází její název – Hippophae, který v překladu znamená třpytící se kůň.
Rakytník řešetlákový je trnitý keř se zelenostříbrnými listy, který dorůstá velikosti 1,5 až 2 metry. Pochází z oblastí severovýchodní Asie, jeho původním domovem je Čína, Kavkaz, Mongolsko, Nepál, Indie, ale také Sibiř. V současnosti je rozšířený po celé Evropě. Pro rakytník je charakteristické rozmístění plodů a listů na větévkách. Větévky jsou hustě porostlé kopinatými listy, které jsou krátce řapíkaté, střídavé, celokrajné, na líci lysé a na rubu stříbřitě plstnaté. Mezi listy jsou větévky v době tvorby plodů hustě posety červenooranžovými kulatými plody. Plodem je peckovice. Rakytníkové plody obsahují velké množství vitamínů (C, B, A, D, K). Vitamínu E rakytník obsahuje nejvíce ze všech rostlinných plodů. Obsahem karotenu, ze kterého se vytváří vitamín A, se rakytník vyrovnává mrkvi, která je považována za jeho nejbohatší zdroj. Semena jsou temně hnědá a lesklá. zajímavý je kořenový systém, ve kterém se vyskytují hlízy velikosti až holubího vejce, jejichž úkolem je poutat vzdušný dusík. Rakytník má rád písčité i drobně kamenité, zásadité i neutrální půdy a nacházíme jej roztroušeně růst po celém území České republiky, zejména v teplejších oblastech, ovšem snáší i chlad. V poslední době se začíná hojně pěstovat.
-
Přírodní produkty z rakytníku - pevné zdraví
Reklamawww.alfafit.cz/Rychlé dodání. Vše skladem. Levná doprava.
RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ - LÉČIVÉ ÚČINKY:
LÉČIVÉ ÚČINKY:
- má biostimulační účinky, výrazně podporuje imunitní systém, zvyšuje odolnost proti infekcím a stresu
- podporuje tvorbu žluči a trávicích enzymů, léčí žaludeční vředy
- stimuluje činnost jater a plic, pomáhá při plicních onemocněních
- reguluje krevní oběh
- pomáhá při kožních onemocněních, akné, popáleninách a omrzlinách
- zabraňuje vypadávání vlasů
- čistí organismus od toxických zplodin
- rozpouští hleny
- pomáhá při revmatismu
- vykazuje protinádorové účinky
Vzhledem k tomu, že byl rakytník až donedávna využíván převážně lidovým léčitelstvím v původních oblastech, jsou jeho komplexní léčebné účinky, které nyní objevuje i moderní západní věda, velmi překvapivé. Působí jako biogenní stimulátor, tlumí bolesti, podporuje hojení ran, vnitřně léčí žaludeční vředy a má protisklerotické působení. Účinná je i léčba střevních zánětů a vředů pomocí klyzmatu s přídavkem rakytníkového oleje. I ostatní části rakytníku jsou přirozeně léčivé. Léčí plicní, zažívací, jaterní a kloubní potíže, hojí sliznice, rozpouští hleny, regulují krevní oběh. Lze jej využít jako vynikající zdroj vitamínů.
RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ - PĚSTOVÁNÍ:
Rakytník je velmi nenáročná rostlina, nejlépe se mu daří na suchém slunečném místě, dobře prospívá na písčitých i kamenitých půdách. Má rozsáhlý kořenový systém a vytváří kořenové výhonky, proto si musíme dát pozor a vysadit ho pouze tam, kde jeho případné rozrůstání nebude činit problémy.
Rakytník řešetlákový je dvoudomá rostlina, proto - pokud chceme sklízet plody - musíme vysadit samčí i samičí keř. Ideální je vysadit jeden samčí a více samičích, které nám budou plodit. Vzhledem k tomu, že k opylení dochází pomocí větru, je dobré zasadit opylované samičí rostliny po větru (od opylující samčí rostliny).
RAKYTNÍK ŘEŠETLÁKOVÝ - SBĚR A ZPRACOVÁNÍ:
Plody rakytníku dozrávají podle odrůdy od srpna do října. Problémem je, že se v tuto dobu velice nesnadno sklízí. Na trnitých větvičkách drží plody velmi pevně, navíc jsou měkké, takže se snadno rozmáčknou. Proto je praktické sbírat plody až v zimním období, kdy klesne teplota k deseti stupňům mrazu. Bobule se pak snadno setřesou nebo otrhají bez poškození. Ideálním skladováním zralých plodů je mrazení, které zachovává maximum účinných látek a vitaminů. Plody můžeme také dále zpracovávat a vyrábět z nich vlastní produkty.
„Knihy o zdraví čtěte pozorně, mohli byste zemřít na tiskovou chybu.“
