HLÍVA ÚSTŘIČNÁ
ZÁKLADNÍ INFORMACE V BODECH:
• Latinský název: Pleurotus ostreatus
• Slovenský název: Hliva ustricova
• Rozšíření: stromy listnatých lesů, stinné vlhké polohy
• Léčivé látky: betaglukany, vitamíny B, D, C, K, proteiny, steroly, mastné kyseliny a stopové prvky – chrom, měď, železo, jód, sodík, selen a zinek
• Využití: snižování hladiny krevních lipidů, napomáhá regeneraci jater, působí antivirově, antibakteriálně a protinádorově
HLÍVA ÚSTŘIČNÁ - POPIS ROSTLINY:
Hlíva je dřevokazná houba, jež čerpá živiny ze stromů. Houba je zdraví prospěšná díky vysokému obsahu vody, nízkému obsahu tuků a vysokému obsahu kyseliny olejové a kyseliny linoleové.
U mladé houby napoví zejména barva klobouku, která by měla být u mladé houby došeda. Klobouk čerstvé hlívy je vždy rovný. Starší houby jsou naopak zvonové s popraskaným okrajem.
Své jméno získala hlíva podle své barvy klobouku, která připomíná barvu ústřic.
Hlíva je pokladem tradiční čínské medicíny, u nás se domestikovala až v 20. století.
-
Produkty z hub - neduhy nemají šanci
Reklamawww.alfafit.cz/Rychlé dodání. Vše skladem. Levná doprava.
HLÍVA ÚSTŘIČNÁ - LÉČIVÉ ÚČINKY
Hlíva ústřičná obsahuje celou řadu živin a vitamínů (B, D, C, K), stopové prvky, proteiny a mastné kyseliny.
Navíc obsažená vláknina působí velmi pozitivně na peristaltiku střev a napomáhá uvolnění usazených škodlivin. Hlíva ústřičná je z hlediska chemického složení a biologických účinků na lidský organismus velice prospěšná v oblasti farmakologie a atraktivní v oblasti kulinářského využití.
Hlíva ústřičná působí blahodárně na snižování hladiny krevních lipidů. Stejně tak napomáhá regeneraci jater a prevenci co se poškození jater týče. Celkově působí antivirově, antibakteriálně a protinádorově.
Mezi hlavní léčivé účinky taktéž řadíme podpora metabolismu, čištění střev, zpomaluje proces stárnutí a snižuje hladinu cholesterolu.
- cholesterol pod kontrolou - hlíva ústřičná obsahuje mevinolin, což je přírodní zdroj v současnosti nejúčinější látky snižující vysoké hladiny cholesterolu (prevence aterosklerózy); oproti extrahovaným léčivům však hlíva ústřičná v přirozené podobě nesnižuje hodnoty nepřiměřeně (nefyziologicky) nízko. Podávání hlívy potlačuje hromadění cholesterolu v játrech a zvyšuje transport cholesterolu v lipoproteinech, rovněž urychluje rozklad a vylučování cholesterolu a žlučových kyselin z organismu
- kardiovaskulární účinky
- antibiotický účinek - hlíva ústřičná je zdroj antibiotika pleurotinu
- imunomodulační a protinádorové účinky
- obsahuje železo-transportní bílkoviny, které ho dopravují na místo vstřebávání ve střevech
- podpora imunity - např. u oslabení imunity, civilizačních chorob, fyzickém i duševním vyčerpání, nachlazení, chřipek
- podpora jater - při hromadění tukových látek a triglyceridů v játrech při dlouhodobém požívání alkoholu
- podpora růstu mladých buněk - specifický obsah velkého množství kyseliny listové (vitamín B9) podporuje tvorbu buněk i v kostní dřeni, nedostatek kyseliny listové způsobuje poruchy růstu vlasů, kostí, zánětlivé změny na pokožce úst, snížení počtu bílých krvinek
- přírodní zdroj minerálů a vitamínů - hlíva ústřičná obsahuje vitamíny B1 (thiamin), B2 (riboflavin), B5 (niacin), B6 a B7 (biotin), B9 (kyselina listová/folová), C, D2, K, P (bioflavonoidy), stopové prvky, selen, zinek, bor, jod, 8 aminokyselin, kvalitní proteiny, nenasycené mastné kyseliny (kyseliny linoleová, olejová), vlákninu
- hlíva ústřičná příznivě působí u ekzémů, kožních alergií, hemoroidů, křečových žil
- ztuhlost šlach a svalů, posílení žil, strnulost končetin, houser - použití hlívy ústřičné dle tradiční čínské medicíny
HLÍVA ÚSTŘIČNÁ - PĚSTOVÁNÍ:
Mezi její konkurenty můžeme řadit houževnatec jedlý, třapatku nachovou či rakytník řešetlákový.
Hlíva ústřičná je nenáročná houba, která potřebuje dostatečnou vlhkost a stinné stanoviště.
HLÍVA ÚSTŘIČNÁ - SBĚR A ZPRACOVÁNÍ
Hlíva roste od konce léta až do zimy. V případě, že je zima mírná, můžeme hlívu nalézt rostoucí i na jaře. Nejčastěji ji můžeme nalézt na odumřelých kmenech listnáčů jako buk, vrba, ořešák či topol.
HLÍVA ÚSTŘIČNÁ - VYUŽITÍ V KUCHYNI, V PRAXI:
Hlíva ústřičná je velmi praktickou bylinkou. Při úpravě je potřebné dbát na její křehkost. Při vaření není vhodné užívat aromatické bylinky, jelikož sama hlíva má své výrazné aromatické látky.
Sušená hlíva ústřičná je výborná pro přípravu skvělé dršťkové polévky. Je skvělá při přípravě pečených mas, nádivek, těstovin i rýže a dají se z hlívy ústřičné připravovat chuťově zajímavé studené saláty. Drcená hlíva ústřičná je skvělým aromatickým kořením.
Využití hlívy je velmi široké, ať už v syrovém stavu jako součást salátu či surovina při přípravě teplých pokrmů.
1. Dršťková polévka z hlívy ústřičné
SUROVINY (4 porce):
250 g hlívy ústřičné (lze přidat cca do 400 g, 100 g na porci), 1 - 2 cibule (podle množství hlívy), tuk (nejlépe sádlo, ale i máslo je vhodné), sůl, pepř, mletá sladká paprika (podle chuti i pálivá paprika), hovězí nebo drůbeží bujón, jíška na zahuštění, majoránka, česnek
Na tuku zpěníme cibuli, přidáme na proužky či větší kostky nakrájenou hlívu a chvíli podusíme. Poté přidáme sladkou papriku, zamícháme a hned zalijeme vodou, aby paprika nezhořkla. Osolíme, opepříme a přidáme nasekaný česnek a kostku bujónu (výraznější chuti dosáhneme v případě hovězího bujónu). Vaříme téměř do změknutí (doba záleží na kvalitě hlívy). Pak zahustíme jíškou, přidáme majoránku, pro zvýraznění chuti můžeme použít malé množství pálivé papriky a necháme ještě chvíli provařit.
"Nikoliv žít, být zdráv je život."
Martialis
