KOZINEC BLANITÝ
ZÁKLADNÍ INFORMACE V BODECH:
• Latinský název: Astragalus propinquus
• Slovenský název: Kozinec blanitý
• Rozšíření: v severní a severozápadní Číně a v Japonsku, v Mongolsku a v Přímořském a Chabarovském kraji a také v Zabajkalí
• Léčivé látky: obsahuje glykosidy, dále látky označované jako astragalany (odvozené od latinského názvu, ty patří k saponinům), aminokyseliny (kyselina gamaminomáslená, cystein a další), steroly (například beta-sitosterol), betain, slizy, nenasycené mastné kyseliny a další
• Využití: podporuje přirozenou obranyschopnost a odolnost organismu, přispívá k udržení normální hladiny cukru v krvi
KOZINEC BLANITÝ - POPIS ROSTLINY:
Kozinec blanitý je víceletá rostlina z čeledi bobovitých. Má mohutný, 50 - 150 cm dlouhý, mrkvovitý žlutohnědý kořen, na řezu světle žlutý. Stonek je asi 1 metr vysoký, hranatý, palisty blanité, trojúhelníkovité a zašpičatělé, listy lichozpeřené, s 8 - 12 jařmy, lístky celokrajné a hrotité. Květy vyrůstají po 1 - 15 v řídkých hroznech. Kalich je u báze ztloustlý, trubkovitý a nepravidelně zubatý, motýlokvětá koruna světle žlutá. Plod je pukavý, kožovitý lusk až 6 cm dlouhý s podélnou přihrádkou. Obsahuje obvykle 12 černých, krátce ledvinovitých semen. Rozšířen je v severní a severozápadní Číně a v Japonsku, v Mongolsku a v Přímořském a Chabarovském kraji a také v Zabajkalí. Roste v údolí řek a na písečných přesypech, v řídkých dubových lesích, keřovitých porostech a na úbočí horských svahů. S ohledem na místa rozšíření tento druh roste a přezimuje také u nás.
KOZINEC BLANITÝ - LÉČIVÉ ÚČINKY:
Účinky rostliny:
- posílení imunity, obranyschopnosti, imunostimulant
- antixodant, antioxidační účinky
- fyzická odolnost
- antivirové účinky
- rozšíření cév (vazodilatační účinek)
- posílení srdce, srdeční tonikum
- vypocení
- zadržování tekutin v těle - močopudný efekt
- vysoký tlak krve, hypertenze
- prokrvení , pokožky - zlepšení
- antibiotický účinek - zabíjí bakterie
- antivirotický účinek - zabíjí viry
Imunita - základ Vašeho zdraví
Účinek kozince blanitého na imunitní systém je srovnatelný s echinaceou, v případech některých onemocnění může být ještě účinnější.Proto se využívá k rekonvalescenci u pacientů s oslabenou imunitou, např. při opakovaných nemocech z nachlazení či u alergií.
Je možné jej podávat lidem s potížemi všech druhů svalstva. Kořen kozince podporuje krvetvorbu, dodává svalům energii, regeneruje tkáně, zahřívá svaly a následně umožňuje nárůst svalové hmoty.
Navíc léčí záněty ledvin a odstraňuje bílkovinu z moči. Má výrazné antibiotické (a antivirotické) učinky, a to jak na viry, tak i na řadu bakterií působících např. dyzenterii (úplavici) nebo salmonelózu.
Bylina je velmi dobrým antioxidantem a imunostimulátorem, zvyšuje odolnost a vitalitu organismu. Chrání jaterní buňky před toxickými vlivy, ale také brání tukové degeneraci jater (steatóze).
KOZINEC BLANITÝ - PĚSTOVÁNÍ:
Nevyžaduje žádné specifické pěstební podmínky. Půda může být mírně kyselá a spíše lehčí, neboť v těžké a přemokřené půdě kořeny uhnívají. Pěstuje se hlavně ze semen, která při klíčení vytvářejí poměrně dlouhé kořeny, proto se předpěstované sazenice špatně přesazují.
Je tedy možno volit i přímý výsev, a to koncem dubna. Za vegetace je třeba rostliny pravidelně kypřit a udržovat půdu bez plevele. Sklizeň kořenů probíhá po příchodu prvních podzimních mrazíků. Opatrně je vyryjeme, očistíme, nakrájíme napříč na asi 2 cm dlouhé kousky a sušíme ve stínu při teplotě 40-50 °C. Uchováváme na suchém a tmavém místě.
KOZINEC BLANITÝ - SBĚR A ZPRACOVÁNÍ:
Předmětem sběru je kořen. Sklizeň probíhá po příchodu prvních podzimních mrazíků. Opatrně je vyryjeme, očistíme, nakrájíme napříč na asi 2 cm dlouhé kousky a sušíme ve stínu při teplotě 40 - 50 °C. Uchováváme na suchém a tmavém místě.
Kořen se užívá několik týdnů na konkrétní onemocnění. 3–6 gramů kořene se nechá 5 minut povařit ve 1/4 litru vody a poté se 15 minut luhuje, načež se scedí a odvar se dle potřeby dochutí např. medem a citronem, tento odvar se podává 3x denně.
"Zdravý ubožák je šťastnější než nemocný král."
