GRANÁTOVNÍK OBECNÝ

ZÁKLADNÍ INFORMACE V BODECH:

• Český název: Granátovník obecný
• Latinský název: Punica granatum
• Slovenský název: Granátovník
• Ostatní názvy: marhaník granátový, amagram, balaustia, korunka panny Marie, marhaník punský, palmagrán, palmagram, pomaprán, punské jablko
• Rozšíření: pochází s největší pravděpodobností z malého ostrova Sokotra u pobřeží Somálska, roste v jižní Evropě, prakticky v celém Středomoří a odtud přes velkou část Asie až do Indie, dále i v tropické Africe, Argentině, Kalifornii
• Léčivé látky: vitamín B a C, minerály vápník, fosfor, železo, hořčík, sodík a draslík, taniny, polyfenolické látky, třísloviny a flavonoidy
• Využití: šťáva pomáhá v prevenci a léčbě nemocí horních cest dýchacích a v eliminaci části zátěže způsobené špatným životním prostředím

GRANÁTOVNÍK OBECNÝ - POPIS ROSTLINY: 

Keř s většinou trnitými větvičkami, červenými vonícími květy a kožovitými lesklými plody, pro něž se běžně používá název granátové jablko. Na severní polokouli kvete od května do září, sezóna ovoce je od září do listopadu. Uvnitř plodů, jimiž jsou velké bobule, je velké množství (zpravidla cca 600!) semen obalených růžovým nebo červeným osemením sladkokyselé až kyselé chuti.

Granátové jablko je až 12 cm v průměru velký plod se zakulaceným šestiúhelníkovým tvarem. Pod tlustou, tvrdou slupkou je šest až dvanáct pouzder, v nichž se ve sladkém červeném, bílém či růžovém rosolovitém míšku nachází semena.

Vzhledem k velkému množství semen byl granátovník už ve starověku považován za symbol plodnosti. Je zmiňován v Bibli i v Homérových eposech. Latinský název Punica je odvozen od Féničanů (viz také punské války), kteří se zasloužili o rozšíření pěstování této rostliny. Granátové jablko (španělsky granada) je také symbolem španělského města Granada, v jehož erbu je obsaženo.

GRANÁTOVNÍK OBECNÝ - LÉČIVÉ ÚČINKY:

• zbaví tělo škodlivin
• působí jako prevence kardiovaskulárních nemocí
• zpomaluje proces stárnutí buněk
• upravuje zažívání a trávení
• zlepšuje a stimuluje krevní oběh
• podporuje správnou funkci ledvin
• urychluje léčbu zánětů a pomáhá jim předcházet
• snižuje hladinu nežádoucího cholesterolu
• brání kornatění tepen
• podporuje činnost nervové soustavy
• snižuje riziko vzniku rakoviny

Obsahem antioxidantů pomáhá šťáva v prevenci a léčbě nemocí horních cest dýchacích a v eliminaci části zátěže způsobené špatným životním prostředím. Podle kalifornských odborníků funguje nejméně deset z obsažených fenolických látek jako přírodní prevence rakoviny prsu, prostaty a dalších nádorů, na jejichž rozvoji se mohou podílet estrogeny.

GRANÁTOVNÍK OBECNÝ - PĚSTOVÁNÍ:

Granátovník lze dobře tvarovat, takže se dá pěstovat buď jako keřík, nebo ve formě stromku. Upřednostníte-li keříkový vzrůst, zaštipujte hned od začátku mladé výhonky, aby se rostlina zahustila. Granátovník umístěte v době sezony na slunečné místo, zalévejte jej – a to nejlépe ráno, jakmile mu lehce povadnou lístky (nesmí ale přeschnout), a pravidelně jej přihnojujte. Rád bude za občasné zvýšení vlhkosti - například formou mlžení.

Na podzim rostlinu přeneste do chladných prostor, kde je teplota v rozmezí šest až deset stupňů Celsia, a výrazně omezte zálivku. Protože jí opadají listy, nepotřebuje světlo. Nemáte-li ale tuto možnost a rostlinu pěstujete ve vytápěné místnosti s běžnou pokojovou teplotou, nesnižujte intenzitu zálivky, pouze přestaňte s hnojením. Granátovník neopadá a poroste dál.

Jarní období je nejvhodnější pro případné přesazování. Když jsou rostlinky malé, mají se přesazovat po dvou letech, později jen v případě potřeby. Vhodná je hlinitopísčitá zemina obohacená kompostem a rašelinou. Na dno nádoby nezapomeňte dát drenážní vrstvu, například keramzit.

GRANÁTOVNÍK OBECNÝ - SBĚR A ZPRACOVÁNÍ:

Z granátového jablka se využívá především šťáva, ze které se dělá řada koktejlů a džusů, nejznámějším nápojem je orientální nealkoholický nápoj šerbet. Známý je také sirup grenadina, který se často používá v koktejlech. Dále se využívá ve studené kuchyni, kde se přidává do mnoha salátů, v teplé kuchyni se přidává především k drůbeži, grilovanému masu a rybám.

Sklizeň probíhá v září až listopadu, výjimečně i dříve. V našich klimatických podmínkách se pěstuje jen v některých botanických zahradách ve sklenících, nesnáší mrazy. Plody se k nám dovážejí.

„Tělo nechť každodenní své hýbání má.“