TUŽEBNÍK JILMOVÝ
ZÁKLADNÍ INFORMACE V BODECH:
• Latinský název: Filipendula ulmaria
• Slovenský název: Túžobník brestový
• Ostatní názvy: barbarbule, královna luk, nevěstinka, arunkulus, zimničné koření, filipendula, chlapice, vředový kořen, lobazník, meduniší, zimní ořech, tavola, třebník, luční dáma
• Rozšíření: v různé intenzitě po celé Evropě (mimo nejjižnější části Evropy), v mokřadech, na vlhkých březích vodních toků, u nás od nížin až po podhůří v hlinitých půdách bohatých na humus
• Léčivé látky: Silice, spirein, gaulerin, kyselina salicylová, methylsalicyl, flavonoidy, vanilin, heliotropin, třísloviny
• Využití: tišení bolesti, horečky, přináší úlevu při revmatických bolestech, proti chronickým průjmům, při dně, při poruchách látkové výměny, vysokém krevním tlaku, pří pálení žáhy, zklidňuje střeva, úleva od bolesti kloubů
TUŽEBNÍK JILMOVÝ - POPIS ROSTLINY:
Tužebník je vysoká bylina, která dorůstá od 50cm až do výše dvou metrů. Z tlustého oddenku vyrůstá přímá, ve vrcholové části větvená lodyha nesoucí přetrhávaně lichozpeřené listy. Ty jsou na povrchu tmavozelené a lysé, naspodu bíle plstnaté. Květenstvím je hustý vrcholík s pětičetnými, bílými až nažloutlými kvítky. Plodem je šroubovitě stočená nažka.
-
Tužebník jilmový pro Vaše zdraví
Reklamawww.alfafit.cz/Rychlé dodání. Vše skladem. Levná doprava.
V ČR se vyskytuje od nížin po nižší horské polohy hojně, pouze v nejvyšších polohách vzácně. Celkově roste v Evropě na severu až po asi 72° severní šířky, na jihu po střední Španělsko, Itálii, Bulharsko, na východě po Malou Asii, Kavkaz, Sibiř, Altaj, Mongolsko, druhotně v Severní Americe.
Nadměrné dávky mohou vyvolat nežádoucí účinky podobné jako jsou u kyseliny salicylové - zejména u pacientů se žaludečními a dvanáctníkovými vředy.
TUŽEBNÍK JILMOVÝ - LÉČIVÉ ÚČINKY:
Tužebník jilmový je právem nazýván přírodním aspirinem. Obsahuje stejnou účinnou látku jako jeho tabletový kolega, avšak narozdíl od něj zároveň hojí žaludek, rány i ledviny. Hlavní účinné látky tužebníku jilmového jsou fenolové glykosidy, flavonoidy, silice a kyselina salicylová.
Tužebník působí protizánětlivě, tlumí bolesti a snižuje horečku.Je vynikajícím doplňkem k lékům používaným při poruchách trávení, překyselení žaludku a pálení žáhy. Jeho antibakteriální a protizánětlivé účinky se využívají i k hojení ran – vnitřně jako podpůrná léčba žaludečních vředů, zevně se tužebníková droga užívá ke koupelím či obkladům špatně se hojících ran nebo jako součást hojivých mastí. Působí rovněž jako antirevmatikum. Doporučuje se i při zánětech ledvin, močových cest a močového měchýře.
Tužebník jilmový patřil vždy mezi méně známé léčivky. Teprve poté, co doktor Priessnitz začal tuto rostlinu preventivně podávat proti vzteklině, byl tužebník podroben pečlivému chemickofarmakologickému zkoumání a bylo zjištěno, že kořen má do určité míry schopnost ničit původce vzteklinové nákazy. Později se zjistilo, že celá rostlina má antibakteriální účinky, a že výluhy a tinktury z ní připravené ničí například Staphylococcus aureus a Escherichia coli - původce řady vážných onemocnění.
TUŽEBNÍK JILMOVÝ - PĚSTOVÁNÍ:
Tužebník lze pěstovat na zahradě. Na jaře můžeme získat sazenice dělením starých rostlin z volné přírody. Podmínkou pro jeho pěstování je vlhká, až mírně podmáčená půda. Pokud je tato podmínka splněna, může růst na slunci i v polostínu.
TUŽEBNÍK JILMOVÝ - SBĚR A ZPRACOVÁNÍ:
Sbíráme květ (červenec), kvetoucí nať, (červen). Sbírá se kvetoucí nať nebo pouze květy, v červenci i srpnu. Ihned je sušíme ve stínu, nebo uměle při teplotách do 40 °C. Květy rozkvétají postupně, v době, kdy jsou spodní rozkvetlé, horní jsou ještě zavité. Sbírají se během suchého počasí od dopoledně do odpoledne. Na květech bývá množství malých černých broučků, proto je dobré nenosit květy do místnosti dříve, než hmyz odletí. Přisběru trháme květy do košíku. Pozor na zapaření!
„Člověk tak mocně naříká při každé bolesti, a tak málo se raduje, když žádnou nemá.“