Vlaštovičník

VLAŠTOVIČNÍK VĚTŠÍ

ZÁKLADNÍ INFORMACE V BODECH:

Český název: Vlaštovičník větší
Latinský název: Chelidonium majus
Slovenský název: Lastovičník väčší
Ostatní názvy: laštovičník, krvavník, krvavníček, krvavý stareček, hadí mlíčí, bradavičník, mlíč, celidon, bělmové kořeny, boží dar, boží list, boží milost
Rozšíření: zejména od nížin po pahorkatiny, maximálně do 850 m. n. m. a to podél cest, na rumištích na půdách výživných, vlhkých a zastíněných
Léčivé látky: obsahuje okolo 20 různých alkaloidů, z nichž nejvýznamnější je chelidonin, homochelidonin, protopin, allokryptopin, sanguinarin, chelerythrin, methoxychelidonin, berberin, oxychelidonin, spartein a další, 1 až 4 % alkaloidů, v usušené nati je přítomno asi 0,4% chelidoninu a dále kyselina chelidonová, jablečná, citrónová a jantarová, trochu silice a kyseliny nikotinové, dále jsou přítomny flavonoidy, aminy a enzymy
Využití:uvolňuje křečovité bolesti, zvyšuje tvorbu žluči, snižuje bušení srdce, působí na mikrobiální ekzémy

 

VLAŠTOVIČNÍK VĚTŠÍ - POPIS ROSTLINY:

Vytrvalá jedovatá bylina z čeledi makovitých může být vysoká až 100 cm vysoká, s věnčitou plstnatou lodyhou a střídavými, na rubu mírně chlupatými listy. Žluté květy, sestavené v okolíky jsou dlouze stopkaté, plodem je jednopouzdrá šešule. Všechny části rostliny roní při zlomení oranžově zbarvenou mléčnou tekutinu.

V ČR je vlaštovičník rozšířen od nížin po pahorkatiny hojně, ve vyšších polohách vzácně (max. asi 850 m n.m.). Celkově roste v Evropě na sever až po jih Skandinávie, v mírném a subarktickém pásmu Asie až po Japonsko a střední Čínu, druhotně v Severní Americe. Vlaštovičník  nejraději roste na jižních okrajích lesa, při zdech, plotech, na rumištích. Ať je již léto  jakkoliv suché, i když jsou jižní stráně vyprahlé, ze stonku vždy vytéká mnoho  oranžovožluté šťávy. Vlaštovičník však najdeme i v zimě, kdy je vše pokryto  sněhem, pokud jsme si zapamatovali místo, kde roste.

VLAŠTOVIČNÍK VĚTŠÍ - LÉČIVÉ ÚČINKY:

Vlaštovičník působí přes centrální nervstvo povzbudivě na hladké děložní svalstvo a na srdeční činnost, zvyšuje krevní tlak a rozšiřuje koronární cévy. Čerstvou šťávou se s velmi dobrým výsledkem odedávna potírají a odstraňují bradavice. V poslední době hledá moderní věda v této bylině zdroj účinných léků proti rakovině.
Vlaštovičník je nejspolehlivějším prostředkem při těžkých onemocněních jater, zvláště když se  užívá v čerstvém stavu. Používá se, protože pročišťuje krev a játra, dobře ovlivňuje i látkovou výměnu.
Vlaštovičník působí fytoncidně, sedativně, uvolňuje křečovité bolesti, roztahuje cévy, prohlubuje srdeční činnost, uvolňuje křeče bronchů a střev, zvyšuje tvorbu žluči, působí antibioticky, tlumí dráždivý kašel, preventivně působí antiastmaticky, tlumí křeče v močovém ústrojí, snižuje bušení srdce, reguluje menstruaci, zevně působí na mikrobiální ekzémy, na špatně se hojící nebo hnisavé rány, na bércové vředy. Byla prokázána i cytostatická účinnost některých alkaloidů (zejména na rakovinu kůže), pro vysokou toxicitu je však využití této vlastnosti takřka vyloučené.

  1. Účinně nejen proti bradavicím

    Reklamawww.alfafit.cz/
     
    Rychlé dodání. Vše skladem. Levná doprava.

Nať vlaštovičníku obsahuje především alkaloidy chelidonin, cheleryrthrin, homochelidonin a sanguinauin, které jsou příbuzné alkaloidům opiovým. Droga má omamný pach, chutná palčivě, ostře a hořce. V sušeném stavu se jedovatost byliny poněkud snižuje, přesto se vyžaduje její použití jen pod lékařským dohledem.

Vlaštovičník je ve větším dávkování jedovatá bylina, kterou vnitřně nedoporučujeme používat bez vědomí lékaře!   Při onkologických onemocněních je vlaštovičník pouze podpůrná léčba "západní" medicíny, léčbu musí vždy řídit onkolog!

Vlaštovičník

VLAŠTOVIČNÍK VĚTŠÍ - SBĚR A ZPRACOVÁNÍ:

Na počátku vegetační periody je obsah alkaloidů nejmenší a na podzim největší. Droga omamně zapáchá a chutná palčivě hořce. Při skladování snadno plesniví. Sbírá se nať a to na počátku květu (duben až červen) nebo oddenek i s kořeny. Nať se seřezává asi 10 cm nad zemí a suší se při teplotě do 35 °C. Usušenou drogu je nutno chránit před světlem a občas je dobré ji dosušovat, neboť snadno plesniví. Oddenek s kořeny se sbírá na podzim, kdy obsahuje nejvíce účinných látek. Suší se co možná nejrychleji, nejlépe umělým teplem do 75 °C. Droga snadno plesniví, musí se dobře dosoušet a uchovávat chráněná před světlem v dobře uzavřených nádobách. Má omamný zápach a hořkou chuť.


„Medicína je nepochybně nejšlechetnější ze všech umění“
Hyppokratés