ŠALVĚJ LÉKAŘSKÁ
ZÁKLADNÍ INFORMACE V BODECH:
• Latinský název: Salvia officinalis
• Slovenský název: Šalvia lekárska
• Ostatní názvy: koníčky, smrtky, muškátová bylina, rapaňa, salvatrix, salvia, šalfie, šalvice, šalvina, vlčí chvost, babské ucho, babí břich, babí roucho, cigánovy gatě, koda, kodice, královská šalvěj
• Rozšíření: původem z jižní Evropy a Malé Asie, vyžaduje teplé, slunné a chráněné stanoviště, zejména ve vápnitých půdách
• Léčivé látky: silice, které šalvěj obsahuje 1,5-2,5%, dále pak thujon, salviol, cineon, kafr, borneol, z 8% pak katechinové třísloviny, pseudotřísloviny – organické kyseliny, např. kávová, lakton, salvin s fytocindními účinky, triterpenoidy (hořčinu a carnosol), diterpenové hořčiny abietanového typu, saponiny, pryskyřici, estrogenní hormony, amid kyseliny nikotinové a vitaminy řady B
• Využití: na bolest v krku, proti nadměrnému pocení, proti bolestem žaludku a břicha, antioxidační účinky, kloktadlo při bolestech v dutině ústní, podporuje vylučování moči, léčí střevní a žaludeční katary, proti nespavosti a stresu, zklidňující prostředek na organismus, v období přechodu, blahodárně působí na mozek, nervy a oči
ŠALVĚJ LÉKAŘSKÁ - POPIS ROSTLINY:
Šalvěj lékařská je vytrvalá rostlina (polokeř), vysoká dle stanoviště od 20cm až do 1 metru. Lodyhy jsou přímé, rozvětvené, s čtyřhranným průřezem, dolní části dřevnaté a nafialovělé. Listy jsou vstřícné, jemně vroubkované až celokrajné, s mírně svraskalým povrchem. Mají zelenavou až stříbrošedou barvu, mladší jsou bíle ochlupené, později téměř lysé. Šalvěj zůstává zelená i v zimě.
Šalvěj je původem z východního Středozemí, ve střední Evropě se užívá jako léčivá bylina a koření od 9. století. Byla pěstována v klášterních zahradách Ve středověku údajně ve Francii a Itálii rostla v takovém množství, že se sbíraly celé otýpky, které se pak sušené používaly k vytápění pecí.
-
Léčivé produkty se šalvějí - pevné zdraví
Reklamawww.alfafit.cz/Rychlé dodání. Vše skladem. Levná doprava.
ŠALVĚJ LÉKAŘSKÁ - LÉČIVÉ ÚČINKY:
Šalvěj je již tisíce let používána jako přírodní desinfekce a i podle současných výzkumů má šalvěj antibakteriální a antivirózní účinky. Na rány ale působí pozitivně i svíravé účinky tříslovin šalvěje, které pomáhají zranění uzavírat. Šalvěj je dále doporučována na podporu trávení, proti přílišnému pocení, na zastavení produkce mléka u žen. Šalvěj má vliv na menstruační cyklus a považuje se za léčivou i při diabetu a astmatu.
V přírodním léčitelství je šalvějznámá svými dezinfekčními, antibakteriálními a antivirózními účinky. Pokud nás přepadne rýma, kašel, nachlazení, chřipka, angína a jiné nemoci dýchacích cest, čaj ze šalvěje nám může být velkým pomocníkem a výrazně podpoří naše tělo v boji proti vetřelcům. Nálev ze šalvěje je výborný jako kloktadlo při bolesti v krku nebo při zánětlivých onemocněních a krvácení dásní.
Tato bylinka má také velice blahodárné účinky na naše trávení. Pomáhá proti plynatosti, stimuluje trávení a funkci žlučníku. Je známým a fungujícím urychlovačem léčení žaludečních a střevních katarů a otrav jídlem.
Látky, v šalvěji obsažené, velmi úspěšně zabírají v boji proti nadměrnému pocení. K tomu je nejvhodnější nálev, který užíváme v době potřeby jako čaj. Ten má i celkově uklidňující účinky na náš organismus, například při nervovém vypětí, stresu a nespavosti. Při střídmém užívání má vůbec velmi kladný vliv na naši "centrálu". Skupina britských pánů vědátorů prý nedávno zjistila, že užívání oleje s výtažky šalvěje, výrazně zlepšuje krátkodobou paměť, což by se náramně mohlo hodit například studentům.
Léčivé účinky
- Má blahodárný účinek na mozek
- Působí na kůru velkého mozku
- Oddaluje duševní vyčerpanost
- Podporuje správnou činnost nervů, očí a žláz
- Zlepšuje smysly a paměť
- Zlepšuje koncentraci
- Působí proti stařeckému třesu
- Podporuje správné vylučování moči
- Působí protizánětlivě a baktericidně
- Snižuje vylučování potu
ŠALVĚJ LÉKAŘSKÁ - PĚSTOVÁNÍ:
Vyséváme od března do květináče za okno. Semínka zakryjeme jen nepatrně a udržujeme zvlhčené. Od května pak do volné půdy. Klíčí 14 až 28 dní při teplotách 16 – 20°C. Později můžeme rozmnožovat také vegetativně z řízků odebraných ze vzrostlého keříku. Šalvěj má ráda teplé a chráněné stanoviště. Vyžaduje písčitohlinitou zeminu s obsahem vápna. Na podzim zkrátíme a chráníme před mrazem.
ŠALVĚJ LÉKAŘSKÁ - SBĚR A ZPRACOVÁNÍ:
Listy i nať sbíráme krátce před květem v květnu a červnu, nejlépe v poledne za suchého počasí (vlhké listy často hnědnou a plesniví). Nať seřezáváme asi 10 cm nad zemí, listy můžeme sdrhnout buď z čerstvé rostliny, nebo později ze sušené (tady je ale riziko velkých ztrát - droga je velmi křehká). Když znovu obroste, můžeme u starších rostlin sklízet i 2x v roce (druhá sklizeň v září), ale před zimou musí mít rostlina možnost vytvořit nové výhony, jinak hrozí v zimě vymrznutí.
Suší se v tenkých vrstvách nebo zavěšená ve svazečcích, pokud možno rychle a ve stínu. Při umělém sušení nemá teplota překročit 35°C.
„Hypochondr je člověk, kterému je dobře, když je mu špatně.“